Perská kočka patří k nejoblíbenějším a nejklidnějším kočičím plemenům. Je to pohodářka, která ze všeho nejraději leží na gauči a odpočívá. Je považována za ušlechtilé plemeno, ale ne každý ji má v oblibě. Důvodem je zejména náročnější péče o její hustou srst. Jaká je povaha perské kočky?
Historie perské kočky – má orientální nebo ruský původ?
Po dlouhou dobu se tradovalo, že perská kočka pochází z dlouhosrstých koček z Orientu. Jenže původní peršanky nemají s dnešním plemenem perské kočky nic společného. Dnešní perská kočka údajně pochází z ruských předků. Původ dnešní peršanky je tedy poměrně zmatený a dodnes ne zcela vyřešený.
Označení "peršan" bylo používáno teprve s chovnou linií na počátku 20. století. Do té doby byly dlouhosrsté kočky označovány jako angorské. Perská kočka byla v historii symbolem moci a bohatství. Velmi záhy si našla své místo na dvorech evropských panství. V České republice se však nejvíce rozšířila až po roce 1989, do té doby zde byly oblíbené spíš kočky s klasickým nosem.
Povaha perské kočky – tichý pohodář
Perská kočka je velmi klidná, minimálně aktivní a tichá kočka. Není závislá na člověku, ale pro pomazlení si přijde ráda. Peršanka tedy není vhodná pro toho, kdo preferuje aktivního domácího mazlíčka. Vyhovuje jí i samota a nemá problém s dětmi nebo domácími mazlíčky. K dětem je až výjimečně přátelská, nechá si vše líbit a nemusíte se bát ani toho, že by na ně vytasila drápky.
Díky své klidné povaze je peršanka ideální plemeno pro domácí chov. I přesto, že jsou to lenoši, občas je také přepadnou divočejší chvilky. Proto jim domů určitě pořiďte nějakou hračku nebo pořádné kočičí škrabadlo. Zabráníte tak ničení věci, a navíc ochráníte svou domácnost před pachem, který rozšiřují na tlapkách během škrábání.
Popis perské kočky
Perská kočka má typický dětský vzhled. Charakterizuje ji krátký spláclý nos a plochý obličej. Široké líce jí dodávají typický vzhled. Velké, kulaté a obvykle oranžové oči jsou pak třetím charakteristickým znakem peršanky. Uši jsou neseny nízko a jsou drobné a zakulacené. Poměrně velké tělo je posazeno na krátkých nohách a hustě osrstěno dlouhou srstí. Váha perské kočky se pohybuje kolem 3,5 až kilogramů.
Jakého věku se perská kočka dožívá?
Perská kočka chovaná doma, jinak řečeno v zajetí, se dožívá 10 až 17 let. Věk peršanky je ovlivněn výživou, zdravotním stavem i genetikou.
Plemenný standard perské kočky
U perských koček se hodnotí zejména: stavba těla, celkový vzhled, hlava, barva očí, barva i kvalita srsti a kondice. Hlava by měla být kulatá a masivní, s nízko nasazenými uši a krátkým profilem. Ocas má být také krátký a hustě osrstěný. Srst je dlouhá, hustá, měkká a hedvábně hladká. Kolem krku by měla tvořit límec.
Chovná stanice perských koček
Pořizujete-li i perskou kočku z chovné stanice, požadujte po chovateli k nahlédnutí veškerou zdravotní dokumentaci a další dokumenty o chovu. Snažte se vyhnout nezaregistrovaným chovatelům a pořízení kočky bez papírů. Možná vám takový chovatel nabídne extrémní slevu, ale potíže se zdravotním stavem kočky, které mohou nastat v budoucnu, vás vyjdou mnohem dráž.
Jak poznat vhodného chovatele?
Měl by být členem chovatelského spolku, který podmínky chovu v jednotlivých chovatelských stanicích pravidelně kontroluje a stará se o vhodné párování koček. Díky tomu se zabrání šíření vážných genetických chorob.
Kolik perská kočka stojí?
Perská kočka z registrované chovné stanice vás vyjde minimálně na 10 000 Kč. Berte ale v potaz, že se jí majitel opravdu věnuje a dá jí zdravý základ do života. Díky tomu máte jistotu, že si domů pořídíte zdravé a vyrovnané zvíře.
Péče o perskou kočku
Stejně jako o každého jiného domácího mazlíčka, i o perskou kočku je třeba důkladně pečovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhosrsté plemeno, základem je vyčesávání srsti minimálně třikrát týdně. Pokud kartáčování zanedbáte, začne jí srst plstnatět a tyto zplstnatělé části již nelze rozčesat. Případně je musíte opatrně vystřihnout nůžkami. Doporučuje se srst případně posypat pudrem, díky tomu se méně zacuchává.
Protože se kočka samozřejmě pravidelně sama čistí, spolykaná srst ji může dráždit. Proto se také doporučuje pořídit ji kočičí trávu, která zabrání trávicím obtížím. Také nezapomeňte pravidelně čistit okolí nosu a očí, nejlépe pomocí vlhčeného ručníku.
Perská kočka potřebuje správné a kvalitní krmivo, s dostatkem bílkovin. Základem by tedy mělo být maso nebo kočičí granule či kapsičky s dostatečným podílem masa. Protože přijímá krmivo jinak nežli ostatní kočky, vhodnější bude podávat ji tzv. mokré krmivo nebo krmivo v kašovité formě.